Závěrečný rozhovor s Pavlem Kršňákem

A mužstvo

Sezóna 2016\2017 je za námi, a proto je nutné ji již tradičně shrnout závěrečnými slovy manažera týmu Pavla Kršňáka. Jaký byl průběh sezóny, co vše nás potkalo a s kým jsme se setkali, se dozvíte níže.



Pavle, máme za sebou velice zajímavou sezónu plnou strastí i radostí. Mohl by jsi nám svými slovy zhodnotit její průběh?

Začátek sezóny jsme letos určitě neměli podchycen, tak jako rok předtím. V loni jsme neměli problém s výkonnostní formou během začátku a prostředku sezóny. V podstatě to kulminovalo až ve finále. Letos jsme začátek sezóny měli jak na houpačce - nahoru, dolů. Vyhrávali jsme se soupeři, kteří byli srovnatelně silní s námi, a prohrávali jsme se soupeři, se kterými jsme vůbec nemuseli. Jinak řečeno, rozdávali jsme body tam, kde jsme neměli a sbírali tam, kde jsme ani nemuseli. Dále jsme si prošli herní krizí, která byla způsobena marodkou a odchodem některých hráčů. Těšili jsme se, jak se nám to po novém roce dá všechno dohromady a to se tak úplně nepovedlo. Je pravda, že jsme zápasy po novém roce až do toho třetího osudného zápasu v semifinále odehráli velice dobře a čekalo se, že bychom to finále mohli zopakovat. Nepovedlo se, takže se dá říci, že ke konci sezóny přišel malý útlum.

Když se zpětně podívám na vývoj sezóny, tak špičku tvořilo trio mužstev Česká, Světlá a my. Už po první části byl v tabulce vidět znatelný bodový rozdíl. Bylo už tak nějak jasné, kdo se bude prát o místa na bedně. Čtvrtý, kdo tabulku doplní, nebylo do poslední chvilky jasné. Každý z těch týmů si prošel svou krizí. Světlá neměla začátek nejrůžovější, ale vyhrabali se z toho. Na Českou to přišlo až ke konci sezóny a my jsme si tím prošli také ať v listopadu nebo teď na konci. Nejde prostě odehrát celou sezónu na první příčce. My máme ještě tu nevýhodu, když opět budu srovnávat nesrovnatelné od extraligy. Tam ty hráče živí jenom hokej, kdežto tady ti kluci v krajských přeborech musí chodit do práce nebo studují. Musí vyměňovat služby, brát si dovolené a tak dále. Bez těchto obětí a bez toho, že by to nehráli srdcem, by se to nedalo.


Jak už ses zmínil, v průběhu jsme postupně přicházeli o hráče, ať už ze zdravotních či pracovních důvodů. Co bylo tou příčinnou?

Zranění vyplývají samozřejmě ze hry. Tím si prochází každé mužstvo. Co se týče hráčů, kteří odešli, tak to byli především mladší hráči, kteří neunesli to, že nedostávali tolik příležitostí. Pokud ale tito hráči mají 20 – 21 let a kabina byla v této době nabitá, tak je dané v každé soutěži, že si ti kluci musí tu šanci dobít a počkat si na ni. Někdo si bohužel počkat nechtěl, tak skončil. V listopadu odešel i Lukáš Cik z pracovních důvodů a Slovan tak přišel o celou pětku. Nebylo to jednoduché. Nakonec nám v několika zápasech pomohli i kluci z béčka, abychom ty zápasy mohli vůbec odehrát.

Už v první otázce bylo nakousnuté semifinále. Slovan si v závěru obhájil 3. místo, ale jak všichni dobře víme, mohl si sáhnout i na zlato. V prvních dvou semifinálových zápasech se Světlou jsme měli jasnou převahu a třetí zápas mohl rozhodnout. Bohužel rozhodl až pátý zápas, kdy do finále postoupila Světlá. Co myslíš, že bylo tím zlomovým bodem?

To je hokej. Prožívají to profesionální mužstva, prožili jsme si to taky. Vedli jsme 2:0 na zápasy. V podstatě každý měl v hlavě, že nejde prohrát tři zápasy za sebou. Ale i to se stává. Prohráli jsme si třetí zápas. Na kdyby se nehraje, ale kdybychom proměnili všechny šance, co jsme měli, mohl ten zápas vypadat úplně jinak. Realita je však jiná. Podle mě jsme ten zápas prohráli hlavně hlavou a ne tím, že by mužstvo na to nemělo. Nakonec to ukázalo i ve spoustě jiných zápasů. Bohužel se to tady nepovedlo ukázat. Od toho ale play-off je.

Po pěti odehraných zápasech se Světlou jsme hráli o třetí místo venku s Chrudimí. Jen těžko popsatelný zápas.

V Chrudimi to samozřejmě vyplynulo ze situace. Budu se opakovat, ale opravdu jsme byli malilinkatý krůček od finále a najednou zlom. Takže to zklamání bylo obrovské. Navíc nebyl prostor a čas na to, aby si ti kluci v hlavách srovnali, že i tak bojujeme o vrchní příčky. Hráli jsme hned po 3 dnech. Naopak Chrudim do toho zápasu šla s tím, že více méně se dostala do play-off na poslední chvíli a najednou hráli o bednu, s čímž vlastně téměř tři čtvrtě sezóny nepočítali. Teď na sebe narazily dvě mužstva, kdy jedno bylo natěšeno na ten zápas a chtělo si tu bednu uhrát a druhé, což jsme byli my, kteří tam přijeli totálně zklamaní. Takže když se ten zápas od začátku nevyvíjí dobře, tak nemůže ani dobře dopadnout. Potom už je úplně jedno, jaké je závěrečně skóre. Zápas se prostě odevzdal a bylo nutné zabojovat doma.

Čas asi opravdu pomohl. Po týdnu jsme měli za úkol zabojovat doma. Povedlo se nám zápas vyhrát a poslat ho do prodloužení a nakonec rozhodovaly až samostatné nájezdy.

Měli jsme další týden na to, abychom si to v těch hlavách srovnali a aby se na ten zápas kluci připravili. Pořád jsme měli o co hrát. Chtěli jsme být třetí. Až se na to člověk podívá s odstupem času, až ho to přestane mrzet, tak vlastně zjistí, že vůbec není špatné se na té bedně umístit, byť na třetím místě.

Myslím, že v letošním roce byly naprosto vyrovnané síly v bráně Slovanu. Jak Michal Turek, tak Martin Štefl odchytali a předvedli perfektní výkony. Pokud si dobře pamatuji, střídali se pravidelně po dvou zápasech. Pamatuješ si, kdy naposled jsme mohli považovat dva brankáře za naprosté jedničky?

Michal už je tu třetí sezónu. Martin tu je sezónu druhou. Letošní rok se jim maximálně povedl. Trenér se rozhodl, že je bude pravidelně střídat po dvou zápasech, což se nakonec ukázalo pro celé mužstvo jako dobré rozhodnutí. Musím říct, že oba dva nás po celou dobu drželi, ať chytal, kdo chytal. To mužstvo se na ně mohlo maximálně spolehnout. Sám si nepamatuji za tu dobu, co to dělám, že bychom měli někdy takhle výbornou vyrovnanou brankařskou dvojici, což si myslím, že nám hodně pomohlo a udrželo nás i na té bedně.

Během 1. i 2. části jsme tu měli posily v podobě Lukáše Duby a Michal Černého. Duba nám pomohl až do posledního zápasu se Světlou v semifinále. Černý však už nenastoupil dříve ze zdravotních důvodů. Jak to s nimi vypadá v následující sezóně?

Já sám nevím. Tohle jsou, jak se teď hodně používá, rozdíloví hráči a to, jakým způsobem nám pomohli loni, to se v letošním roce nepovedlo ze zdravotních důvodů. Míša Černý musel odejít dříve, než Lukáš Duba. Lukáš odehrál semifinále i přes to, že nebyl stoprocentně zdravý, ale chtěl hrát. O to třetí místo skrz zranění už nastoupit nemohl. V podstatě jsme byli v letošní sezóně oslabeni o možnosti, kdy s námi mohli hrát. Možná i proto jsme skončili, tak, jak jsme skončili. Jsou to na krajský přebor špičkový hráči a i přes to, že nám chtěli pomoci, tak bohužel nemohli. Co bude další sezónu, netuším, protože bude samozřejmě záležet na jejich zdraví a v druhém případě bude záležet, co budou dělat nadále. Oba dva nechávají své další působení otevřené a uvidí se v září. My budeme samozřejmě rádi, když budou mít tu chuť se vrátit.

Když se bavíme o posilách, tak v průběhu sezóny se objevilo více tváří, ale zůstal jen Tomáš Ministr, který hraje za juniorku v Přerově. Co jeho další působení?

U Tomáše je to trochu jinak. Končí juniorskou soutěž v Přerově. Když skončila soutěž tady, tak jsme se bavili o jeho dalším působení v Moravské Třebové, kterému se nebránil. Doba přes léto je ale vždycky dlouhá a člověk nikdy neví, co se může změnit v jeho myšlení nebo v možnostech Slovanu. Jsem v diskuzi, že by pokračovat měl, ale uvidíme v letní přípravě. Pokud by mu zájem vydržel, byli bychom rádi.

Již asi tradiční otázkou je působení našich kmenových hráčů Lukáše Kutmona a Martina Řehulky? Sám říkáš, že v dubnu se všechno špatně hodnotí, ale zde jsou ty spekulace už dlouhodobější.

Samozřejmě, že ti kluci něco mají v hlavách. Něco se proslýchá. My jsme si ale řekli, že tohle nebudeme řešit hned po skončení sezóny. Ať si to každý nechá hlavou projít. Někdo třeba je plně rozhodnut, někdo ne. Jak říkám, nechám to na nich. Přes léto se může stát spoustu věcí. Můžou si odpočinout a dostat do toho zase chuť nebo se rozhodnou, že skončí. Tohle jsou kluci v letech, kdy je nemůžeme k ničemu nutit ani přemlouvat. Ani bych to nechtěl.  Jestli cítí, že toho mají dost nebo jsou vyčerpaní, tak to musí vědět hlavně oni sami. My samozřejmě budeme rádi, když se rozhodnou pro to, aby tady zůstali.

Tentokrát se Pavel dostal trochu hlouběji a zabrouzdal do statistik krajské ligy:

Já se na to dívám z dlouhodobějšího hlediska a v podstatě evidujeme statistiku za posledních 14 let. Možná k tomu i směřuje to, jak jsme letos skončili. Touhle soutěží prošlo za 14 let 20 mužstev, z nichž někteří skončili nebo postoupili, vrátili se nebo zase odešli. Se všemi těmito týmy jsme hráli. Z hlediska průměru umístění se na bedně je Slovan na prvním místě. Z dlouhodobé stability v podstatě patříme k těm nejlepším. Společně se Světlou jsme za těch 14 let byli osmkrát na bedně. Pod námi byla sedmkrát Chrudim. Z hlediska dlouhodobého vývoje v Moravské Třebové musím být spokojený, protože tohle jsou statistiky, které nám nikdo nevezme. Ono v závěru z těch dvaceti mužstev odehrálo pouze šest mužstev celých těch 14 let – Světlá, Litomyšl, Chrudim, Chotěboř, Choceň a Hlinsko. Zbytek mužstev odehrálo třeba jen 8 let, 6, 5… Takže si myslím, že co se stability a vývoje hokeje týče, tak tyto týmy prokazují příslušnost ke krajské 1. lize. Stále máme být na co hrdí.

Když se ještě ke statistikám vrátím, tak jediné dva týmy, kterým se podařilo obhájit titul je Světlá, které se to podařilo dvakrát. Další, kdo si titul obhájil je Choceň, které se to podařilo jednou. Je to hodně těžké. Tady je prostě vidět, jak je potřeba mít to mužstvo silné, zdravé a s vyrovnanými pětkami. Mužstvo musí šlapat, aby se na ta první místa vůbec dostala. Obhájit titul je velice těžké a musí se sejít mnoho věcí, aby se to povedlo.

S herním plánem jsi byl spokojený?

Herní plán byl pro všechny stejný, takže se není na co vymlouvat. Stejně se ten herní plán vždycky vyvíjí podle přihlášených týmů. Letos se to ještě neví, protože přihlášky se teprve budou posílat. Prosakují nějaké informace o Vysočině. Teď je jen otázka, jak se k tomu kluby na Vysočině postaví. Pokud by se odloučily, tak by nás zde zůstalo sedm, což by bylo špatné. Myslím si, že pro všechny týmy by bylo dobré, aby se Vysočina tady udržela, aby soutěž byla aspoň tak atraktivní, jako letos nebo v loni.

Závěrečná slova manažera týmu:

Jako každý rok patří velký dík všem sponzorům, hráčům, trenérovi, vedení, ale také všem, co moravskotřebovský hokej podporují, ať už jakoukoliv cestou. Poděkování si zaslouží i diváci, bez nichž by to nešlo.



 
         Tabulka  -  KLMPU 

POŘ.
TÝM
P.ZÁP
SKÓRE BODY
1.CTR
20139 : 70
50
2.SVE
2091
: 57 45
3.MTR
20104
: 73 40
4.CHN 20103
: 101 32
5.HLI
2084 : 83
29
6.CHR
2081 : 78
27
7.HBR
2077
: 7927
8.CHT
2078 : 8225
9.LIT
2072
: 9024
10.LED
2082 : 156
18
11.POL
2067 : 111
13

      Tabulka nadstavba "A"

POŘ.
TÝM
P.ZÁP
SKÓRE BODY
1.CTR
30198 : 111
75
2.MTR
30164
: 104
62
3.SVE
30139
: 93
62
4.CHN 30140
: 153 41
5.CHR
30116 : 128
39
6.HLI
30114
: 142
34

Kanadské bodování


mod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_countermod_vvisit_counter
mod_vvisit_counterDnes21
mod_vvisit_counterVčera331
mod_vvisit_counterTento týden1899
mod_vvisit_counterTento měsíc10261
mod_vvisit_counterCelkem802199
      
Generální sponzor         Ostatní sponzoři

    město Moravská TřebováKössoSTP Kavan  |  Vyko  |  OR-CZ  |  Hedva  |   Matocha-dopravaAbner   
    Fajman-uhlí  |  Haas-autodoprava |   Vhos  |  Toner  |  BON-CAR  |   Širůček-autodopr.AZ-Line | Monarc
   Matoušek CZ a.s  |  Moravec-pekárny  |  Ježek-sport | Peškar-sklenářstvíDGF a.s.
    Plast.okna ŘehůřekOliver  |   Budig-železářství  |  P&H servis  |  Cukrárna-Černý  Roltechnik | Proresale

     REHAU s.r.o