HC Slovan Moravská Třebová

U hokeje máš i syna jaký je rozdíl mezi vámi dvěma v pojetí hry?

To je těžká otázka hodnotit sebe i syna. Myslím že jeho největší problém je že zdědil spoustu vlastností po mě které se v dnešním hokeji nenosí a díky tomu má určité problémy. Je to technický hráč a pokaždé vymýšlí nějaké kudrlinky a místo zakončení přihrává což mě jako správnému otci samozřejmě vadí, ale podle názoru jiných nebo když se chodím dívat na jeho zápasy tak se lidé na tribuně shodují že to je jako kdyby viděli mě za mlada.

V posledních letech jsem několikrát zavítal do Šumperku na hokej, a pokud jsme se s místními fanoušky dostali na téma hokej v Moravské drtivá většina jich mluvila právě o tobě a tvých přihrávkách, jsi rád, že i po tolika letech si na tebe lidé pamatují jako na přihrávkového démona?

Tak přihrávkový démon je silné slovo, ale asi sám dobře víš jak to se mnou je. Přihrávka je strašně ošidná věc. V případě že se ti přihrávka podaří a padne branka je z toho obrovské nadšení v druhém případě musíš makat dál. Taky fanoušek častokrát neocení mou snahu o dokonalou akci a radši by si přál, abych vystřelil. Jsou kvůli tomu na mě třeba naštvaný, ale jak se říká špatná reklama je taky reklama a já jsem rád když si lidi pamatují že jsem v tom konkrétním zápase nastoupil a hodnotí co se my povedlo nebo nepovedlo. V současné době je trend že se uznávají hlavně góly. Kdo střílí góly je prostě hráč, já jsem vždycky zastával, že dobrá přihrávka je stejně dobrá jako dát gól. Konkrétně u mě když vidím, že můžu dát přihrávku před prázdnou branku tak radši přihraji, než abych vystřelil s tím, že třeba dám gól. Prostě větší radost mám z dobré přihrávky než třeba z gólu po střele od mantinelu, která skončí v brance. Tímhle nechci říct, že bych neměl radost ze vstřelené branky.

Jak často sleduješ hokej?

V televizi hokej sleduji příležitostně. Nejvíc sleduji mistrovství světa, občas se podívám na NHL, ale že bych kvůli tomu musel nastavovat budík na dvě ráno tak určitě ne.

Který hokej je ti nejbližší?

Z extraligy je to určitě hokej, který předvádí Plzeň. Vyplývá to z mojí povahy, kdy Plzeň předvádí mě nejbližší hru. I když to úplně neslaví úspěch je to nejpohlednější hokej ze všech účastníků extraligy. Z mezinárodní scény se my líbí Rusové a ještě když byly CCCP tak to hráli hodně dobrý hokej kde skloubili vše dobré, co v hokeji v té době bylo. U NHL je atraktivní že zmenšili hřiště a odehrává se tam spousta osobních soubojů, ale já upřednostňuji kombinační hru jaká je vidět v Evropě.

Čemu se kromě hokeje ještě věnuješ je na snadě?

O tom jsme se už bavili. Jednak mám firmu takže se musím věnovat práci. Také mám tři děti a ročního vnuka a těm je potřeba se také věnovat. A fotbal my vezme zbytek času takže mám pořád co dělat.

Jak přežívá hokejista takové vedro, jaké se v posledních dnech vyskytuje?

Tak momentálně je to hodně náročný a už se těším až bude led a trochu se zchladím. Na druhou stranu jsem si přál aby bylo pěkné léto aby si to děti mohli užít takže když je pěkně musí to člověk vydržet. Zchladit se dá nějak vždycky. Na koupališti nebo třeba minulý týden jsem byl sjíždět Moravu kdy je kolem řeky hodně stromů a vedro tam bylo podstatně menší.

Zkouška paměti. Popiš svůj poslední gól, který jsi dal za Slovan?

Tak to si určitě nevzpomenu. Nejsem z těch hráčů, kteří by si doma vedli deníček, kdy dal gól a v které minutě. Myslím si, ale že když se zeptáš Mirka Koláčka tak ten to bude určitě vědět.
Je to takový náš hokejový Karel Čáslavský.
Co říkáš na duo Světlá, Chotěboř. Kdy Světlá jako postupující - nepostupující do II. ligy řešila, jestli vůbec bude moc hrát krajskou ligu. Chotěboř, která v loňském roce hrála na chvostu, skončila předposlední a bude hrát II. ligu?

V dnešní době je to otázka financí. Kdo je sežene tak hraje a kdo ne tak nehraje. Zrovna dneska ráno jsem četl, že Lev Hradec Králové bude hrát ruskou KHL a museli předložit podklady, že sehnali tři sta třicet milionů korun na sezonu. Mě takové věci nepřekvapují protože se takové věci dějí. Nemusíš chodit daleko zničehonic začne hrát takové Znojmo extraligu nebo několikanásobný mistr extraligy Vsetín, naopak skončí ve druhé lize, protože mu dojdou finance. Přesně tak to je v Chotěboři někdo přijde dá jim peníze a proto budou hrát ve vyšší soutěži.

V loňské sezoně jsi odehrál většinu zápasů na tréninku také pravidelným účastníkem. Jak zvládáš skloubit hokej, rodinu a práci?

V tomhletom já mám oproti ostatním klukům jednu velkou výhodu a to že mám svoji vlastní firmu, zatímco oni musí chodit k někomu do práce. Jelikož já mám firmu doma tak si můžu práci naplánovat tak že v den zápasu ji mám míň a druhý den to pak doháním. Což je velká výhoda na rozdíl třeba od Peti Havlíčka, který si musí měnit služby a pak to v zimě má tak že buď je na hokeji nebo v práci. Rodina už si za ty roky zvykla a hlavně je to o toleranci manželky, která musí rodinu řídit když člověk není doma. Já to musím pak oplácet tím, že když jsem doma o to víc se rodině věnuji.

Kdybys měl vyzdvihnout jeden zápas z loňské sezony nad ostatní, který by to byl?

Nedokážu si vybavit žádný konkrétní, ale určitě jsme loni sehráli hodně dobrých zápasů, takže je z čeho vybírat. Nejlepší zápasy byli když jsme otáčeli nepřízniví výsledek. Na takový zápas si člověk vždy rád vzpomene a i fanoušci musí takové zápasy mít rádi. Nejhorší bývají zápasy se slabým soupeřem, kdy fanoušek očekává snadné vítězství a to když se nerodí lehce tak je nespokojený i přesto že vedeme a v utkání jsme lepším týmem.

Spousta fanoušků když vidí přesilovku Slovanu tak se chytá za hlavu nad způsobem hraní v početní výhodě. Tolik přihrávek před odkrytou brankou jak to umíte snad ani nejde překonat, přesto měla Třebová nejvíc vstřelených branek v přesilovkách ze všech týmů. V čem vzniká tento paradox tohoto dojmu a výsledku?

V přesilové hře je to těžké. Bylo to vidět i na letošním mistrovství světa kdy spousta týmů nedokázala své přesilové hry proměnit. Z mého hlediska je to jednoznačné já budu hrát radši v oslabení než přesilovou hru. Přesilová hra pět na čtyři není až taková výhoda pokud čtveřice dobře brání a rychle bruslí. Pak to má útočící tým hodně těžké. V oslabení ti stačí jednou vyhodit puk za branku soupeře a diváci tleskají, zatímco na druhé straně pokud nedáš branku tak ti to v ničem nepomůže spíš tě to srazí dolů.

Čím to je, že starší hráči jako ty nebo například Matys z Litomyšle se na většině fotek usmíváte?

Je to jednoznačně v tom že my hokej hrajeme pro zábavu. Samozřejmě jdeš do utkání s tím že chceš vyhrát jinak by to člověk hrát nemohl, ale pokud hraješ tak dlouho hokej jako já tak ti dojde, že takové ty stavy kdy po hokeji ležíš v posteli a nemůžeš usnout protože přemýšlíš proč jsi netrefil prázdnou branku jsou úplně zbytečné. Ráno stejně vstaneš do práce a chleba nebude lacinější než včera. Prostě za ty roky co to hrajeme, dokážeme ze sebe setřepat dřív ty emoce, které hokej provází, a dokážeme si každý zápas užít.

Tradiční otázka na konec. Máš nějaký vzkaz pro fanoušky?

Ty vzkazy jsou vždycky stejný. Když čteš jiné rozhovory tak všichni pochválí fanoušky a ono se ani nic jiného říct nedá. Vzkázat fanouškům bych chtěl, ať chodí v co největší míře a aby nás podporovali i v těch chvílích kdy se nedaří. Což si myslím, že to dělá z fanouška fanouška. Není hrdinství za stavu tři nula křičet deset, ale podporovat svůj tým když se prohrává a podpořit hráče když se jim nedaří a pomoci nám i v těžkých chvílích. Taky budu rád, když si lidi uvědomí, že jsme jen lidi. Také chodíme do práce a do zápasu jdeme pokaždé s tím že chceme vyhrát a děláme pro to vše co je v našich silách.