Rozhovor s bafuňáři
Rozhovor s manažerem A mužstva Pavlem Kršňákem a předsedou klubu Jiřím Kavanem.
- Dobrý den! Moje první otázka se týká prozatímních výsledků našeho mužstva v soutěži. Jak mužstvo hodnotíte?
Pavel Kršňák: ,,První kolo (první část) bylo u nás nadprůměrné, protože jsme uhráli tolik bodů, o kterých jsme si mysleli, že možná ani neuhrajeme. Ale druhá část nám vůbec nevychází, protože nejsme důrazní do branky a chybí nám podpora obrany a brankářů.“
Jiří Kavan: ,,Na hodnocení je asi brzo. První kolo bylo super. Neměli jsme lehké nalosování začátku soutěže, ale odehráli jsme to na výbornou. Druhé kolo se moc nepovedlo, přišla zranění, lepila se sestava, ale věřím, že uhrajeme třetí kolo tak, abychom šli do play-off z dobré pozice.“
- Jak složité je pro Vás skloubit práci s velkým množstvím povinností, vyplývajících z vedení klubu, o kterých má málokdo ponětí? Můžete případně některé Vaše úkoly pro představu prozradit?
Pavel Kršňák: ,,Celou dobu co dělám hokej, potažmo A mužstvo, tak jsem byl vždy zaměstnaný a tohle jsem vždy dělal a dělám při práci. Kdyby mě to nebavilo, tak si troufnu říct, že by to skloubit asi nešlo. Ale tohle je stejné i u těch hráčů, kteří hrají u nás, i v jiných klubech, také to musí skloubit se svojí prací, z toho bych vědu nedělal. Když to chceme, dokážeme to! V téhle fázi je už nejdůležitější úkol nebo činnost na trenérovi a na mě spočívá zejména ta logistická část.“
Jiří Kavan: ,,Skloubit to jde někdy hůř, někdy lépe. Naštěstí nejsem svázán pracovní dobou a obě činnosti se mně dost prolínají. Někdy řeším celé dopoledne hokej a práci pak doháním večer. Stává se mně, že přivezu dceru na stadion na trénink s tím, že mám volno a nic na práci, Adélku pošlu ať počká v šatně, no a nějak se to sesype a za dvě hodiny ji najdu v šatně už vysprchovanou po tréninku. Máme tu cca 200 hráčů, k tomu horda rodičů… těžko se některé věci x-krát za sebou vysvětlují pořád dokola. A problém je administrativa – to je ubíjející… co je třeba papírů na všechny strany pořád dokola, vše se musí hlídat… Ale to je asi všude stejné.“
- Máte v týmu nějakého oblíbeného hráče? A proč?
Pavel Kršňák: ,,V týmu nemůže být oblíbený nebo neoblíbený hráč. Tým je od toho, aby byl tým. A já budu rád, když jako tým budeme na ledě vystupovat.“
Jiří Kavan: ,,Nemám, tým beru jako celek. Některé hráče znám déle, někteří jsou noví… Samozřejmě když může nastoupit syn Tomáš, tak to vnímám osobněji.“
- Je zřejmé, že za A mužstvo začínají hrát mladší hráči ze Šumperka, Olomouce, atd. Je tohle cesta, kterou se chce klub ubírat i v budoucnu?
Pavel Kršňák: ,,Je to cesta, kterou se ubírají i ostatní kluby a my nejsme výjimkou. Takže pokud si nedokážeme vytvořit ty podmínky, že nám budou dorůstat vlastní hráči, což se můžu podívat od klubů z extraligy a níž, to nikdo nedokáže, tak tohle je jedna z cest, kterou se klub, pokud chce hrát špici krajského přeboru, bude muset ubírat.“
Jiří Kavan: ,,Ano, je to cesta. Těžko můžeme v kraji držet široký kádr hráčů a v případě zranění nebo pracovního vytížení hráčů ze základu, je třeba je krátkodobě nahradit. Většinou se jedná o naše hráče. Nám se po vyšších mládežnických soutěžích potuluje 11 hráčů, z toho 4 v Juniorském věku, které se snažíme na střídavé starty využívat. Pepa Uhlíř, který hraje v Havířově (a jaká je cesta do Havířova 🙂 ) to má daleko, Pavel Vaňous hraje ve Spartě, ale na víkendy je doma, takže může v neděli nastupovat, Ondra Holub s Tomášem Kavanem hrají extraligu juniorů v Šumperku a když mají volno, tak je využíváme.“
- Jaký je cíl pro letošní sezónu?
Pavel Kršňák: ,,Pro letošní sezonu je cíl stále stejný. Naše mužstvo ukázalo za poslední roky, že se čtyřmi medailemi nemůže mít jiné cíle. A to platí i pro tuto sezónu, takže budeme bojovat o to, abychom se mohli důstojně o ty medaile poprat.“
Jiří Kavan: ,,Jako pokaždé v minulosti. Hrát dobrý hokej, který lidi baví a chodí na něj. A samozřejmě být na bedně a VYSOKO.“
- Podělíte se o nějakou vtipnou historku či „perličku“, která se týká A mužstva?
Pavel Kršňák: ,,Spousta vtipných historek samozřejmě je, ale většinou se to týká interní části kabiny či autobusu a taková, co by se dokázala pustit mezi lidi, se letos zatím nestala. Značky na autobusu zatím máme, přední sklo nám taky zatím nikdo nerozbil a řidičovi nafta nedošla, tak zatím nevím.“
Jiří Kavan: ,,Při jednom utkání venku asi před měsícem mě oslovil místní manažer a postěžoval si, že s hráči, kteří hráli v minulosti v Moravské Třebové a teď hrají u nich, mají velké problémy. S úsměvem jsem odpověděl – proto jsme se jejich odchodu k vám nebránili.“
- Jak jste spokojeni s fungováním mládežnických kategorií Moravské Třebové?
Pavel Kršňák: ,,Tohle je spíš otázka na předsedu klubu.“
Jiří Kavan: ,,Mládežnické kategorie Moravské Třebové patří v Pardubickém kraji k nejlepším. Bohužel úroveň soutěží v Pardubickém kraji není moc dobrá. Jsme někde v polovině cesty a je otázka, kam až jsme schopni se na takhle malém městě posunout. Hlavně se snažíme, aby to kluky bavilo, sportovali a vůbec, aby z nich vyrostli správní chlapi. No a když z toho občas vyleze nějaký Langhamer nebo Fořt, jsme rádi.“
- Jaký je Váš názor na fanoušky našeho klubu?
Pavel Kršňák: ,,Jsem rád, že dlouhodobě patříme mezi ty kluby, které se můžou chlubit tím, že máme tak fantastické fanoušky doma i venku.“Jiří Kavan: ,,Super, fanoušci jsou úžasní. Jsme jediný tým, který znám, který má domácí prostředí i na většině venkovních utkání.“
Děkuji za rozhovor a za „černou“ práci, kterou odvádíte a která se týká fungování celého klubu. Bez ní by se rozhodně organizace neobešla. Přeji mnoho úspěchů v letošní sezóně!
