MLÁDEŽ: Představujeme naše mládežnické týmy – Malí hráči, velké nadšení (3. třída)

MLÁDEŽ: Představujeme naše mládežnické týmy – Malí hráči, velké nadšení (3. třída)

Mládežnické týmy pod lupou – 3. díl série

Třetí třída: Malí hráči, velké nadšení

Po druhé třídě, kdy si děti poprvé „naostro“ vyzkoušely soutěžní zápasy, přichází třetí třída – období, kdy se z hokeje stává víc než jen zábava. Ročník 2017 už má za sebou první opravdovou sezónu, a přestože se stále nehraje na výsledky, počet tréninků i zápasů roste. Hokejisté třetí třídy se začínají seznamovat s herními souvislostmi, zlepšují se v individuálních dovednostech a pomalu se učí myslet jako tým.

Kdo tvoří tým třetí třídy?

Tým třetí třídy tvoří 20 dětí, které spojuje jedno – hokej je baví. V tomto věku už většina hráčů ovládá základní bruslařské dovednosti a začíná si více věřit s pukem. V týmu ale stále panuje přirozená různorodost – někteří bruslí rychle, jiní se soustředí na přesné přihrávky nebo chytře brání. To, co je spojuje, je týmový duch, nadšení a chuť se zlepšovat.

Děti zkouší útočit, bránit, nebo také chytat v bráně. Učí se respektovat spoluhráče, komunikovat na ledě a rozumět tomu, co se v zápase děje.

Jak vypadá trénink?

Třetí třída trénuje čtyřikrát týdně – třikrát na ledě a jednou na suchu. Děti se učí více spolupracovat, zrychlovat, zlepšují střelbu a rozvíjejí rozhodování v herních situacích. Zkouší útočit, bránit, nebo také chytat v bráně. Učí se respektovat spoluhráče, komunikovat na ledě a rozumět tomu, co se v zápase děje.

Kromě individuálních dovedností jako je bruslení, vedení puku nebo střelba, se hráči seznamují se základními herními principy – pohyb bez puku, přihrávka do prostoru, hra 1 na 1. Nejde o výsledek, ale o rozvoj.

Kdo tým vede?

Tým třetí třídy má za sebou skvělý realizační tým, který se snaží dětem nejen předat hokejové dovednosti, ale hlavně je motivovat a udržet jejich nadšení. Hlavními trenéry jsou Josef Fibrich a Libor Šíp, asistují jim David Blecha, Jaromír Parolek, Luboš Rada a Vendula Pokorná.

Trenéři vytvářejí prostředí, ve kterém se děti nebojí zkoušet nové věci, dělají chyby a učí se z nich. Podpora, trpělivost a radost jsou základem každého tréninku.

Nezastupitelnou roli opět hrají rodiče – fandí, pomáhají v zákulisí a podporují své děti na jejich sportovní cestě.

Atmosféra v týmu

V týmu třetí třídy panuje přátelská, pozitivní atmosféra. Děti se učí navzájem respektovat, spolupracovat a tvořit tým – nejen na ledě, ale i mimo něj. Každý trénink je pro ně příležitostí potkat kamarády, zažít radost z pohybu a učit se novým věcem.

Důraz se stále klade na zábavu, všestranný pohyb a pozitivní přístup ke sportu. Právě v tomto věku si děti často vytvoří vztah ke sportu, který je může provázet celý život – a právě to je v této fázi nejdůležitější.



ZEPTALI JSME SE HRÁČŮ..

Tadeáš HORŇÁK #1 / #16, 8 let

Jak se jmenuješ a kolik ti je let? A s jakým hraješ číslem?
Jmenuju se Tadeáš Horňák a je mi osm let. Čísla mám dvě – jedna a šestnáct. V jednom chytám a v jednom hraju.

Jak dlouho už hraješ hokej?
Ani nevím, asi tři roky.

Kdo ti pomáhá obléct výstroj?
Oblékám se sám, mamka s taťkou mi pomáhají s bruslemi a betony.

Jaká je tvoje nejoblíbenější barva tréninkového dresu?
Modrá.

Baví tě spíš dávat góly, nebo bránit? / Dáváš radši góly, bráníš nebo chytáš puky?
Baví mě všechno, ale hlavně chytat puky.

Jaký byl tvůj nejlepší hokejový zážitek?
Nejlepší je, když vyhrajeme nějaký turnaj. Pamatuju si turnaj ve Vsetíně a tady na Slovanu.

Máš nějaký oblíbený hokejový tým nebo hráče?
Nejlepší tým je Slovan a můj oblíbený hráč je Lukáš Dostál.

Co děláš před zápasem, abys byl připravený?
Vždycky si povídám s taťkou.

Co je pro tebe na hokeji nejtěžší?
Asi když prohráváme a snažíme se otočit.

Máš v týmu nějakého kamaráda?
Mám tam hodně kamarádů, jsme kamarádi snad všichni.

A co svačina po tréninku – co si nejradši dáš?
Třeba taková tyčinka RAWka, tu mám rád.

Co bys poradil/vzkázal dětem, které chtějí začít s hokejem? / Co bys poradil nováčkům, kteří přijdou do týmu?
Ať si to užijou a ať je to baví.

Vojtěch SEDLÁČEK #44, 8 let

Jak se jmenuješ a kolik ti je let? A s jakým hraješ číslem?
Jmenuju se Vojta, je mi osm a hraju s číslem čtyřicet čtyři.

Jak dlouho už hraješ hokej?
Teď nám začala letní příprava na čtvrtý rok, takže hraju 3 roky.

Kdo ti pomáhá obléct výstroj?
Máma nebo táta mi zavazují brusle, jinak se oblékám sám.

Jaká je tvoje nejoblíbenější barva tréninkového dresu?
Červená.

Co tě na hokeji nejvíc baví?
Zápasy, baví mě bruslit a střílet na branku.

Baví tě spíš dávat góly, nebo bránit?
Obojí, obojí je potřeba.

Vzpomínáš si na svůj první trénink?
Jo, to jsem se teprve učil bruslit, spíš jsem se plazil.

Jaký byl tvůj nejlepší hokejový zážitek?
Když dám hezkej gól. Jednou jsme hráli proti Vsetínu, prohrávali jsme, já jsem se naštval, jel jsem ze strany a dal jsem gól do šibenice a dvakrát po sobě. Další je turnaj ve Francii, kde jsme měli bronz.

Máš nějaký oblíbený hokejový tým nebo hráče?
Pasta a Boston!

Co je pro tebe na hokeji nejtěžší?
Nic! Asi všechno jde když se chce.

Máš v týmu nějakého kamaráda?
Jo, můžu je vyjmenovat? … Všichni!

A co svačina po tréninku – co si nejradši dáš?
Ovoce, zelenina a tak.

Co bys poradil/vzkázal dětem, které chtějí začít s hokejem? / Co bys poradil nováčkům, kteří přijdou do týmu?
Ať se snaží a baví je to.