Hokejový týden starších žáků ve Švédsku
Hokejový tým starších žáků ročník 2010/2011 HC Slovan Moravská Třebová úspěšně absolvoval poznávací týden „Za hokejem do Švédska“ v termínu 16.2. – 24.2.2024. Tam na ně čekaly 3 zápasy .
Od stadionu HC Slovan jsme vyrazili v 18 h na dlouhý přesun k prvnímu zápasu, ale mezitím jsme se zastavili v Kodani, kde jsme si prohlédli město a svezli se výletní lodí po místních kanálech, kterými je Kodaň prošpikována.
Po krátké procházce a plavbě lodí jsme vyrazili na náš první zápas, který kluci odehráli v městečku Fotskäls v menší aréně HC, kde se postavili výběru hráčů ročníku 2010 z této komuny (ve Švédsku jsou komuny jako u nás okresy).
Zde nás přivítal Jaroslav Kresáč, rodák z Olomouce, který působí jako trenér v tomto klubu a již 20 let žije ve Švédsku, kde nejdříve hrál hokej a poté začal trénovat v tomto klubu. Mimo jiné v Olomouci byl spoluhráčem Třebováka Libora Pavliše .
Kluci po více jak 24 hodinovém maratonu v autobuse bojovali, ale síly bohužel nestačily a tento zápas prohráli 17:5.
Po zápase jsme odjeli na naše ubytování do Anabergu u městečka Bottnaryd. Zde jsme byli ubytováni po celou dobu pobytu ve Švedsku.
Po přivítání ochotným personálem jsme měli výtečnou večeři ve švédském stylu (mimo jiné kuchař vařil výborně).
Druhý den jsme měli spíše odpočinkový. Odpoledne jsme odjeli na druhý zápas do stejného místa Fotskäls, kde na nás čekal skoro stejný tým, se kterým jsme opět bohužel prohráli 16:5. V tomto zápase kluci bojovali. 1. třetina skončila 2:1, druhá 7:5 a ve třetí se soupeř ukázal v pravé síle a překonal nás 9:0. Bylo k vidění kvalitní bruslení a ještě kvalitnější střely ze strany domácího týmu.
Třetí den jsme jeli za poznáním města Jönköpink. V něm jsme navštívili obchod Hockey store, ale hlavně klub HV 71 v Husqvarna arena. Městečko Grena kde se vyrábí typické sladké špalky, které měli i v barvách HC Slovan. Kávičku jsme si dali v místní výborné cukrárně společně s tzv. semlor typickým Švédským zákuskem.
Třetí den jsme měli opět poznávací, ráno jsme navštívili místní Červený kostel, obešli si jezero a pak vyrazili do města Götteborg. Zde jsme navštívili muzeum Husqvarny, Universum, místa kde v letech 1857-1858 působil Bedřich Smetana, podívali jsme se na pobřeží Götterborgu, navštívili park, kde byli k vidění tuleni, losi a sobi.
Čtvrtý trip byl do Stockholmu, kde jsme navštívili sídlo Drottningholm, prohlédli si starou část Stockholmu, zbrojnici, budovu s korunovačními klenoty Švédska, viděli výměnu stráží a třešničkou byla návštěva muzea VASA, kde je k vidění vrak lodi, který ležel 400 let na dně moře a v roce 1961 byl vyzvednut na břeh.
Ještě větší třešní byl náš třetí zápas v SAAB Areně v Linköpingu, kde jsme poprvé na tripu Švédskem vyhráli 10:2, o to ještě větší zážitek byl, že si kluci zahráli v hlavní hale SAAB arény. Po utkání měl trenér Martin Kužílek domluveno se svým kamarádem, který v tomto klubu působí jako trenér žáků 9. třídy, že klukům a rodičům ukáže zázemí akademie U18 a U20. Kluci si prohlédli kabiny, posilovnu a vyslechli vyprávění, jak to v tomto klubu chodí a jaká jsou pravidla. Mnoho kluků i rodičů o tomto zážitku hovořilo ještě druhý den.
Poslední den jsme vyrazili zpět domů a jako překvapení se uskutečnil čtvrtý zápas, a to v Dánsku, v Kodani. Kluci nastoupili do zápasu s velkým nasazením a po přetahované jsme v závěru o gól přehráli soupeře a utkání ukončili poměrem 6:7 ve prospěch HC Slovan.
Po cestě jsme stihli ještě navštívit losí a bizoní farmu, kde bylo možno krmit losy mrkví a bisony větvičkami, které nám rozdali na začátku jízdy vláčkem.
Následoval transfer do Gedseru na trajekt a zpět do Rostocku a následně 9 h jízda do Moravské Třebové.
Cílem celého tripu bylo poznat styl hry švédských a dánského týmu, vyměnit si zkušenosti a zdokonalit dovednost hráčů.
Série zápasů poskytla týmu cenné zkušenosti, poznání a přispěla k rozvoji jeho hokejových schopností a dovedností.
Velké díky patří naší dvojici trenérů, Martinu Kužílkovi a Václavu Vránovi, kteří přišli s tímto nápadem a využili svých kontaktů a domluvili tři ze čtyř zápasů. U všech setkání jsem byl a kluci, které pánové Vrána a Kužílek trénovali, budou dlouho vzpomínat, jak spolu prožívali tréninky, co a kam se posunulo a jakým směrem se ubírat.
Zmíním jen jednu otázku pana trenéra Kužílka při exkursi v SAAB aréně, jestli kluky v 9. třídě musí nějak napomínat, aby trénovali. Odpověď: „Tady kluci ví, co chtějí, nikdo je nemusí žádným způsobem napomínat, oni ví, co chtějí – hrát hokej…“
Věřím, že pro všechny to byl skvělý zážitek, pro hráče velké poznání a nejen pro hráče.
Josef Haas
