Neděle 25. Září
Moravská Třebová
°C

Červnové soustředění starších žáků

Červnové soustředění starších žáků

Tým starších žáků Slovanu se ve  dnech 15. až 19. června účastnil letního soustředění v podhůří Jeseníků. Na  těchto několik málo dnů se  jim stal domovem pension Sport ve  Vojtíškově. Součástí pensionu byla 2 menší fotbalová hřiště, tenisové kurty, volejbalová nebo nohejbalová hřiště a co především, bazén pro trochu toho relaxu. Celý program měl naplánovaný do nejmenšího detailu náš  trenér Martin Kužílek a  s jeho realizací mu pomáhali z řad  rodičů Ondra Jelínek, Robert Tesař a  Borek Chlup.

Hned po odpoledním příjezdu ve  středu vyrazil celý tým na  výšlap do místních kopců. Součástí asi 14km ostrého pochodu bylo několik her ať  logického nebo fyzického charakteru. Tyto byly  zaměřeny na  celý tým nebo jednotlivé skupinky. Jako malý příklad  mohu uvést: seřazení celého týmu abecedně  podle  jmen nebo příjmení, štafetový běh do kopce nebo přenos zraněného kamaráda. Nesplnění bylo ohodnoceno přiměřenou sadou kliků, dřepů a angličáků. Tedy  všichni dělali co mohli. Návrat byl již za  tmy a všichni včetně  realizačního týmu spěchali do postelí.

Čtvrteční ráno ostatně  jako každé začalo budíčkem v 7:00, po kterém následovala  asi 30 min rozcvička  na hřišti. Na  snídani se  všichni těšili a  po kratším odpočinku se  plně  vrhli na  dopolední program. Tento začal sadou sprintů  do kopce až ke  dveřím penzionu. Dalším bodem programu byl kruhový trénink s 11 stanovišti. Kluci jeli vždy  ve  dvojicích. Po další sadě sprintů jsme  si dali ještě jeden kruhový trénink a  pak už jen bazén před  obědem a  jako zaslouženou odměnu si každý vzal svůj kousek melounu. Po obědě byl všem naordinován hodinový klid  na  lůžku pro regeneraci a  následně  asi 90 min pro osobní volno. Kluci hráli pinec a  nebo se  ponořili do tajů kulečníku. Odpoledne  jsme  strávili tréninkem na  travnatém hřišti, kde  jsme  rozvíjeli dynamiku, rychlost, stabilitu, posilovali svaly  celého těla. Samozřejmě  jsme  si dali fotbálek, do kterého se  zapojil i realizační tým. J Závěrečným bodem byly opět sprinty. Nezapomínali jsme  ani na  strečink, který vedl Robert Tesař. Po večeři, která byla  vždy v 18:00 si už všichni užívali zaslouženého volna. Někteří u bazénu, někteří na  tenisovém kurtu, ale  nejvíce  hráčů bylo na pinčesu.

Po páteční rozcvičce a  snídani jsme  se  pustili do tréninku na  hřišti. Šlo opět o různé posilovací a obratnostní cviky zaměřené jak na zpevnění celého těla, tak na  jeho koordinaci. Kluci samozřejmě  absolvovali oblíbené sprinty a  pak už hurá na oběd. Po fázi odpočinku byl na  programu opět fotbal. Realizační tým se  zapojil dle  svých fyzických možností. Své zkušenosti uplatnil nejvíce  Ondra Jelínek.

Sobotní tréninkové dopoledne  bylo rozděleno na  dvě  části. V první šlo o kruhový trénink se  švihadlem a  druhu částí byl opět  fotbal. Smyslem všech kolektivních her  je  pochopit systém týmového sportu, snažit se  uvolnit a naběhnout si na  nahrávku, nebo naopak se  včas  vrátit a  pomoci kamarádovi. Je  potřeba  uvést, že  fotbal jsme  hráli bez brankáře, chytat mohl v adekvátní situaci vždy jen jeden a  gól platil pouze  tehdy, pokud  všichni hráči týmu byli na  půlce  soupeře. Do odpoledního programu zařadil trenér  nohejbalový turnaj. Kluci sestavili 4 družstva  a tím pátým byl logicky Dream team ve  složení Martin  – Robert – Borek. Ondra musel s Víťou odjet a  proto nastoupil pouze  ve třech. Snad  pro všechny  to byl první nohejbal v životě a  podle  toho to i vypadalo. Kluci měli problémy  se  souhrou, zakřičet  si „mám“, přihrát. Přesto se  snažili a  bojovali. Nakonec však žádný z týmu neprolomil očekávané a  turnaj jasně  ovládl tým dospěláků. V sobotní podvečer si kluci opekli na  ohni výborné klobásy. S plnými břichy pak všichni v kroužku pozorně  poslouchali slova trenéra, který mluvil o všem co je  pro správnou cestu životem i hokejem potřeba. Kdy je  třeba  bojovat, pomoci jeden druhému, přidat  sám sobě, nevzdávat se. Jednoduše  o hodnotách, které se  z našeho světa  jaksi vytrácejí.

Nedělní dopoledne se  velmi podobalo sobotnímu odpoledni. Po oblíbených sprintech jsme  šli znovu na  nohejbal. Cílem bylo, aby se  kluci seznámili i s novými sporty. Jaké však bylo naše  překvapení z úrovně  nedělní hry. Byl to úplně  jiný obrázek než v sobotním odpoledni. Pěkné kombinace, přihrávky  hlavičkou, útoky  do odkrytých míst  hřiště  soupeře. To vše  bylo k vidění. Tentokrát si zahráli kluci jen mezi sebou. Po závěrečných sprintech čekal už jen  bazén a  zasloužený odpočinek. Po obědě, kterým bylo naše  soustředění ukončeno se  všichni sbalili a  své pokoje  řádně  uklidili. Všichni kluci se  vrátili domů v pořádku, nezranění a  věříme  že  zas  o něco silnější jak fyzicky,  tak duševně. Věřím, že  všichni se již těší na  příští rok. Velké poděkování patří všem, kteří se na  realizaci kempu podíleli a  samozřejmě  taky  klukům, kteří makali, bojovali a vnímali.

Anketa otázky:

  1. Jaká sportovní disciplína se  ti nejvíce  líbila?
  2. Chtěl by si jet příští rok znovu a  třeba  na  celý týden?
  3. V čem by si se  chtěl zlepši?
  4. Co bylo na kempu nejtěžší?

Published by David Klodner