Červnové soustředění starších žáků

Tým starších žáků Slovanu se ve dnech 15. až 19. června účastnil letního soustředění v podhůří Jeseníků. Na těchto několik málo dnů se jim stal domovem pension Sport ve Vojtíškově. Součástí pensionu byla 2 menší fotbalová hřiště, tenisové kurty, volejbalová nebo nohejbalová hřiště a co především, bazén pro trochu toho relaxu. Celý program měl naplánovaný do nejmenšího detailu náš trenér Martin Kužílek a s jeho realizací mu pomáhali z řad rodičů Ondra Jelínek, Robert Tesař a Borek Chlup.

Hned po odpoledním příjezdu ve středu vyrazil celý tým na výšlap do místních kopců. Součástí asi 14km ostrého pochodu bylo několik her ať logického nebo fyzického charakteru. Tyto byly zaměřeny na celý tým nebo jednotlivé skupinky. Jako malý příklad mohu uvést: seřazení celého týmu abecedně podle jmen nebo příjmení, štafetový běh do kopce nebo přenos zraněného kamaráda. Nesplnění bylo ohodnoceno přiměřenou sadou kliků, dřepů a angličáků. Tedy všichni dělali co mohli. Návrat byl již za tmy a všichni včetně realizačního týmu spěchali do postelí.

Čtvrteční ráno ostatně jako každé začalo budíčkem v 7:00, po kterém následovala asi 30 min rozcvička na hřišti. Na snídani se všichni těšili a po kratším odpočinku se plně vrhli na dopolední program. Tento začal sadou sprintů do kopce až ke dveřím penzionu. Dalším bodem programu byl kruhový trénink s 11 stanovišti. Kluci jeli vždy ve dvojicích. Po další sadě sprintů jsme si dali ještě jeden kruhový trénink a pak už jen bazén před obědem a jako zaslouženou odměnu si každý vzal svůj kousek melounu. Po obědě byl všem naordinován hodinový klid na lůžku pro regeneraci a následně asi 90 min pro osobní volno. Kluci hráli pinec a nebo se ponořili do tajů kulečníku. Odpoledne jsme strávili tréninkem na travnatém hřišti, kde jsme rozvíjeli dynamiku, rychlost, stabilitu, posilovali svaly celého těla. Samozřejmě jsme si dali fotbálek, do kterého se zapojil i realizační tým. J Závěrečným bodem byly opět sprinty. Nezapomínali jsme ani na strečink, který vedl Robert Tesař. Po večeři, která byla vždy v 18:00 si už všichni užívali zaslouženého volna. Někteří u bazénu, někteří na tenisovém kurtu, ale nejvíce hráčů bylo na pinčesu.

Po páteční rozcvičce a snídani jsme se pustili do tréninku na hřišti. Šlo opět o různé posilovací a obratnostní cviky zaměřené jak na zpevnění celého těla, tak na jeho koordinaci. Kluci samozřejmě absolvovali oblíbené sprinty a pak už hurá na oběd. Po fázi odpočinku byl na programu opět fotbal. Realizační tým se zapojil dle svých fyzických možností. Své zkušenosti uplatnil nejvíce Ondra Jelínek.

Sobotní tréninkové dopoledne bylo rozděleno na dvě části. V první šlo o kruhový trénink se švihadlem a druhu částí byl opět fotbal. Smyslem všech kolektivních her je pochopit systém týmového sportu, snažit se uvolnit a naběhnout si na nahrávku, nebo naopak se včas vrátit a pomoci kamarádovi. Je potřeba uvést, že fotbal jsme hráli bez brankáře, chytat mohl v adekvátní situaci vždy jen jeden a gól platil pouze tehdy, pokud všichni hráči týmu byli na půlce soupeře. Do odpoledního programu zařadil trenér nohejbalový turnaj. Kluci sestavili 4 družstva a tím pátým byl logicky Dream team ve složení Martin – Robert – Borek. Ondra musel s Víťou odjet a proto nastoupil pouze ve třech. Snad pro všechny to byl první nohejbal v životě a podle toho to i vypadalo. Kluci měli problémy se souhrou, zakřičet si „mám“, přihrát. Přesto se snažili a bojovali. Nakonec však žádný z týmu neprolomil očekávané a turnaj jasně ovládl tým dospěláků. V sobotní podvečer si kluci opekli na ohni výborné klobásy. S plnými břichy pak všichni v kroužku pozorně poslouchali slova trenéra, který mluvil o všem co je pro správnou cestu životem i hokejem potřeba. Kdy je třeba bojovat, pomoci jeden druhému, přidat sám sobě, nevzdávat se. Jednoduše o hodnotách, které se z našeho světa jaksi vytrácejí.

Nedělní dopoledne se velmi podobalo sobotnímu odpoledni. Po oblíbených sprintech jsme šli znovu na nohejbal. Cílem bylo, aby se kluci seznámili i s novými sporty. Jaké však bylo naše překvapení z úrovně nedělní hry. Byl to úplně jiný obrázek než v sobotním odpoledni. Pěkné kombinace, přihrávky hlavičkou, útoky do odkrytých míst hřiště soupeře. To vše bylo k vidění. Tentokrát si zahráli kluci jen mezi sebou. Po závěrečných sprintech čekal už jen bazén a zasloužený odpočinek. Po obědě, kterým bylo naše soustředění ukončeno se všichni sbalili a své pokoje řádně uklidili. Všichni kluci se vrátili domů v pořádku, nezranění a věříme že zas o něco silnější jak fyzicky, tak duševně. Věřím, že všichni se již těší na příští rok. Velké poděkování patří všem, kteří se na realizaci kempu podíleli a samozřejmě taky klukům, kteří makali, bojovali a vnímali.

Anketa otázky: